Blog

P.F.© 2014 Stíny Nesnášela zlo a ošklivost. Nevěděla jak, ale byla si jista, že spolu tyto dvě věci nějak souvisejí a věřila, že na svědomí je má tma, která je ukrývá pod svým pláštěm. Proto se tmě vyhýbá. Vždycky když manžel a … Read More

(By Pierra, 2010)   Dva. Přitahují se. Hrají si. Okusují hranice světa toho druhého jak kůrky čerstvě vypečeného chleba. Opatrně, po krůčcích navštěvují vzájemně svá pohraničí. Pronikat do vnitrozemí toho druhého se zatím ještě neodvažují. Prolínají se po povrchu, slovy. … Read More

Dneska mi AI názorně předvedla, že je kreativní na stejném principu, jako naše snící mysl. Nedokáže vytvářet sny, tedy obrazy, z ničeho co nezná, co už někdy neviděla, byť jen koutkem oka, či podvědomě. AI si stejně jako snící mysl … Read More

text: Pierra, 2009 Obsah: Apollinský a Dionýský princip Městské Dionýsie v šestém století př. Kr. Obrodná síla dionýského živlu Tragédie smiřující apollinský a dionýský princip Rozdíl mezi apollinským uměním a tragédií Hudba, prvotní umění Chór, srdce tragédie Úpadek řecké tragédie Tragédie … Read More

Lucidní (vědomé) snění není něco, po čem bych někdy toužila, co bych se učila, a dokonce jsem dlouhá léta nevěděla, že lucidní snění má název a píšou se o tom knihy.  Bylo mi to dáno jako dar. První lucidní sen … Read More

Stroj řekl: “Představ si co chceš a já ti to namaluju. Splním ti každý přání.” Zajásala jsem. A on tedy maloval a maloval. Hodinky s vodotryskem a všechny světy, na co moje i jeho fantazie stačila. Byla to hra bez … Read More

V posledních dvou letech se stále více lidí upíná k představě vytvoření si vlastní myšlenkové reality, která následně promění celý svět v ráj na Zemi. Někdo euforicky proklamoval již na jaře 2020, že v tomto Novém světě s dalšími vyvolenými … Read More

„Nebuďte nervózní, nebo vás zastřelím!“ Že je to ujeté? Nesplnitelné? Takhle se cítí neurotik. Je to podobné jako mít strach ze strachu. Když vám někdo říká, že nemáte cítit strach, když ho cítíte. Těchto moudrostí je teď plný internet. Ten … Read More

Tušila jsem, že „NĚCO“ přijde, tak jako to tušilo mnoho jiných. I těch, do kterých byste to neřekli. Takových těch, co se jim nikdy nedovoláte, protože jsou zrovna někde ve fitku, na pláži na druhým konci světa, nebo na předraženým … Read More

(pokračování předchozího textu „Když srdce šílí hlady“)     Procitnout do lásky a otevřít jí svoje srdce. Cynikům to může znít příliš pateticky, pragmatikům ezotericky, ale je – li srdce bolavé, cynismus v něm nemá místo. Stejně tak jednou z něj … Read More

Závislosti. Být závislý na něčem. Na drogách, na alkoholu, na jídle, na sladkém, na adrenalinu – v podobě gamblerství nebo extrémních aktivit, na práci, na sociálních sítích, na partnerovi, ale i na neopětované lásce, na jakémkoli destruktivním vztahu, na aktivitách, … Read More

Myslíte, že není možné, aby soud svěřil děti do výhradní péče matce – diagnostikované, opakovaně relapsující a opakovaně léčené alkoholičce? Sama bych tomu nevěřila, kdybych se s tím případem osobně neseznámila, ale v České republice to možné je. O tom, … Read More

Šest silných dojmů, které mě praštily mezi oči po návratu do Čech po letech života u protinožců a zůstala jsem jimi poznamenaná dodnes:   1. Reklama všude kam se dá pověsit Silnice, baráky a ploty dekorované devatero barvami, devatero fonty … Read More

„Něco ti zrcadlí.“ „Je to jen tvoje zrcadlo.“ „Nastavuje ti zrcadlo.“ Pro někoho stará vesta, pro někoho objev posledních let a velké dobrodružství na poli vztahové psychologie. Ne že by nebylo. Chystala jsem se k poznámkám na toto téma už … Read More

Duchovno. S tímto slovem jsem měla potíže snad od chvíle, kdy kolem mě začalo kroužit. Chovalo se jako holub, kterýmu když nedám drobek z rohlíku, tak mě snad pokadí. Dost jsem se s duchovnem natrápila. Tak, aby to nikdo nevěděl, … Read More

Jsou dny, kdy ztrácím slova a toulám se, celé hodiny, dny i noci… Mezi ploty myšlenek, v zapomenutých ostrůvcích divočiny, po trasách, kam nevedou žádné označené stezky, kde ještě má navrch živoucí nespoutanost… v podobě netopýrů, sov, lišek, a bažantů. … Read More

K tomuto příspěvku jsem se odhodlala po zjištění, že moje informace ušetřila minimálně jednomu člověku peníze, zklamání a možná i šrám na duši, poté co mi známý poslal video s jednou ženou, která natáčí videa, pořádá přednášky a terapeutická sezení.   … Read More

https://pierra.cz/basnivky-verse-a-jine-podivnosti/basnivky/

„Už nikdy!“ a strach ze smrti „Řekla mi, že už mě nechce nikdy ani vidět. To jsem si teda nemyslel, že to jednou skončí takhle strašně. Jako bychom nemohli zůstat přátelé,“ zoufal si jeden můj známý týden po rozchodu s … Read More

Nesoustředěné psaní o ne-psaní v době facebookové   Kdysi, v dávných dřevních dobách, kdy internet ještě nebyl výbavou domácnosti nutnou k přežití, internetové kavárny se jevily jako podniky budoucnosti, mobily již byly ve fázi zmenšování (čím menší a lehčí, tím … Read More

(publikováno 2009) Minule jsme tančili pod přísným dohledem mravokárců, kteří zejména v 16. a 17. století považovali tanec za neřest a hrozili za něj peklem. Nebudeme si jich všímat, ale v 17. (až 18.) století ještě zůstaneme. Podíváme se tentokrát do Francie, … Read More

Povídám si a především naslouchám starým lidem. Je součástí mé profese číst v očích těch, co prožili lesk i bídu třicátých let, druhou světovou válku, nejtvrdší roky totality v padesátých letech, nacistické i komunistické lágry.   Životy většiny z nich … Read More

Představme si tu absurditu, že bychom vyžadovali, aby všechny stromy vykvetly do 20. března a ty stromy, které by to nesplnily, bychom potrestali, například tak, že bychom jim uřezali několik větví. Nebo že bychom nutili třešeň na naší zahradě, aby … Read More

Minule jsme zavítali do středověku a zatančili si tanec smrti. Objevením Ameriky roku 1492 pro nás ale středověk definitivně skončil a my se ocitáme v pozdním feudalismu. Vzdělání je nám dostupnější než kdy dřív; díky Johannu Gutenbergovi tiskneme a šíříme knihy. … Read More

(Text: 26.11.2006, Sydney, P.F.) Když moje srdce tluče moc rychle, je to vyrovnanost? Právě jsem se vrátila. Deset dní mlčení, sto hodin meditací. Vipassana. Deset dní jsem ze sebe nevydala hlásku, krom několika vět, které jsem promluvila na svého učitele. … Read More

Minule jsme vpluli do středověku a ještě v něm zůstaneme. Tančící kejklíře však tentokrát zanecháme veselému publiku na masopustních slavnostech, stejně jako urozené dámy cupitat po boku svých rytířů. Prostý lid ať v hospodě dotančí rozpustilý řetězový tanec. Ti všichni si užívají … Read More

Publikováno: 2012,  Pierra Fatuhiva Věřím, že Vipassana je mocným nástrojem ke změně sebe, potažmo vztahů, života a celkové životní spokojenosti. Přesto to není zázračná pilulka, která vše vyřeší během jednoho víkendu. Od vipassany nedostáváme nic zadarmo a taky ne hned. … Read More

Published: ‎27. ‎června ‎2006, Sydney, Pierra Fatuhiva Potkávám je v parku v sydneyském Darling Harbour, jak sedávají pod stromy. Malá skupinka postarších lidí medituje za doprovodu hudby, která se line z omláceného magnetofonu. Pohrouženi do sebe, bez hnutí, se zavřenýma … Read More

Embrya sní celé dny, kojenci polovinu dne, dospělí i dvě hodiny denně. To je jako shlédnout za noc dva filmy. Dohromady by se množství snů, které každou noc vyprodukují miliardy spáčů, nevešlo ani do té největší knihovny na světě. Prospíme … Read More

Sami Žonglujete? Zpíváte? Recitujete? Pískáte na flétnu? Vlastníte cvičenou opičku, nebo aspoň potkana? Zavlňte boky, nacvičte pár tanečních kroků a můžete vyrazit na Karlův most, nebo rovnu do středověku. Budete vítaným zpestřením masopustů, svateb, i pohřbů. Chcete – li ve … Read More

Po malém výletu do Indie za chrámovými tanečnicemi se dnes vydáme do míst, kde lidé tančí bez rozdílu věku, pohlaví a postavení, v době míru i bojů. Nechávají se při tom inspirovat múzou tance Terpsichoré, dcerou nejvyššího boha Dia a … Read More

Další střípek do včelařské mozaiky. Tentokrát trochu detailnější postup získávání včelího vosku z včelího díla.  Každý, kdo tohle řemeslo udržuje, šíří své znalosti mezi další potenciální včelaře a o včely se tak hezky stará, by měl dostat metál. Ty malé … Read More

Se starověkou egyptskou tanečnicí vyrytou do kamene jsme si prohýbali páteř minule, dnes začneme show mnohem velkolepější. Vezmeme to totiž přes Bollywood, indickou továrnu na sny, větší než je v Americe; větší než je nám tak dobře známý Hollywood. Pokud jste … Read More

Minule jsme s pravěkými lovci zvyšovali božské vibrace, dnes si uděláme most. Nepotřebujeme k tomu cihly, nýbrž vlastní tělo. A představte si, nejsme v cirkuse, ani na gymnastických závodech. Nacházíme se v době před zhruba třemi tisíci lety, tedy v době … Read More

Jakmile uslyšíte první tóny své oblíbené písně, vaše ramena sebou začnou škubat a nohy podupávat. A za chvíli už to zase děláte. Ty Pohyby. Hejbáte bokama, rukama nohama, vlasama zádama… jak kdysi zpívala kapela Lucie. A nemůžete přestat. Proč to … Read More

Když jsem dokončovala tohle video a psala předposlední titulek, uvědomila jsem si, jakej jsem barbar nenažranej.  Vzpomněla jsem si, jak jsem před Vánoci otevřela sklenici pastovaného medu, kterou mi pan Havrlík věnoval a zabořila do něj první kávovou lžičku. Jen … Read More

Včera jsem vyrazila na medonosnou bleskovou akci.  Bleskově jsem se rozhodla navštívit včelaře Miloslava Havrlíka, který zrovna těžil z pláství včelí vosk.  A protože vím, že včelí vosk potřebuje na výrobu mastiček můj kamarád, bleskově jsem ho přibalila s sebou. … Read More

TICHO Pierra, 2015   Nedokázala v sobě najít jediné slovo. Jediné hnutí mysli, které by vyvolalo obraz, myšlenku, slovo. Jako někdy na návštěvě u mámy.   „Tak mi něco vyprávěj…“  Od té chvíle se všechno zavře. Jako říct básničku. Jen … Read More

Sbírka veršů a jiných podivností, které přinášejí… většinou noci. Proto báSnivky. Některé sny prošly rekonstrukcí nejen jazykovou, ale i zvukovou a obrazovou.    Pšššt…   Prabába       

Každého čas od času napadne udělat dobrý skutek. Já jednoho dne přispěla drobným činem divadelní kultuře zmítající se na hlubokém společenském dně. Ani v tom nejdivočejším snu by mě ale nenapadlo, že tento bezvýznamný zásah do bezvýznamné reality všedních dní, … Read More

Text: 2009, P.F. S Bondym jsem měla vidinu chovu šneků. Jak se jim sem tam hodí tráva a  budou jich miliony. Výhled mám při tom na kluka s holkou u vedlejšího stolu. Ona jako by vypadla z reklamy na vložky s modrou … Read More

Víte že jakmile vejdete do obchodu, stáváte se pokusnou bílou myší, na kterou tvůrci obchodních taktik a strategií políčili zdánlivě neviditelné pastičky? Hrají s vámi hru, o které jste už možná slyšeli, možná o ní nemáte ponětí a možná ji znáte … Read More

Mapa

Z cesty kolem Austrálie

Zdroj: The Sydney Morning Herald Magazine, 10. června 2006, autor: Fenella Souter, překlad: Pierra Fatuhiva, 19.6.2006 Odsouzeni ke konzumaci Jak nedávno ekonom J.K. Galbraith zjistil, jedinec slouží průmyslovému státu nikoli jeho zásobováním pomocí spoření a kapitálu, ale konzumováním jeho produktů. … Read More

Zdroj: The Sydney Morning Herald Magazine, 10.6. 2006, autor: Fenella Souter, překlad: Pierra Fatuhiva, 19.6.2006 Konec civilizací před námi a potopa po nás Je to pro nás téměř nepředstavitelné. Náš konec. Ale po té, co vymřeli Mayové, je možné si … Read More

Zdroj: The Sydney Morning Herald Magazine, 10. června 2006, autor: Fenella Souter, překlad: Pierra Fatuhiva, 19.6.2006 Kolik věcí máte doma? Když jsem byla malá, moje babička mě hlídávala. V dlouhých deštivých dnech mě nechávala „prohlížet si její věci“. Co mě … Read More

Dnes slaví osmdesáté narozeniny Veličenstvo Královna Elizabeth II. Tedy ona je měla již 21. dubna, ale státní svátek Quine’s birthday byl tradičně ustaven na červen, letos na dvanáctého. A protože si do života přitahujeme to, co s námi rezonuje, oslavila … Read More

To bylo ještě než začal čas. Dreamtime, svět utkaný z propojených vláken, na nichž visí vize zavěšené jako korálky. Bozi tehdy viděli zvuky a slyšeli obrazy.   Tak tvořili svět. Zpívali mantry vysněných krajin, rostlin a zvířat a dali jim … Read More

Zabloudila jsem … ve svých myšlenkách a autobus se sunul dál a dál neznámou ulicí. Vystoupila jsem. Je neděle ráno, ulice liduprázdná, nazlátlá sluncem. Lemují ji roztomilé domky s předzahrádkami jak malovanými, nalepenými jedna vedle druhé. Ulice dlouhá jak stužka se … Read More

Byla deštivá noc. Provazy vody bičovaly střechu jak záda otroků, když v jednom okamžiku se do toho kraválu přimíchalo vrzání vrátek. „Někdo tu je,“ hlesnu. „Spi. Slyšíš trávu růst,“ zamlaská vedle mě dědek. Kdepak, ten je hluchej jak poleno. Někdo … Read More

Tak slyšíš? Proč jsi skočila do toho bláta?! Já do něj neskočila. To ta louže vystříkla sama. Louže vystříkla sama od sebe… No… Svlíkni to a nevymejšlej si blbosti. Náhodou jo, já to viděla. Jak do ní něco spadlo. Co … Read More

(2001) Stáváš tam každý den. Stáváš tam jako přízrak, mezi otřískanýma lavicema, procházíš se po strupech poblitých fleků na betonu, pročítáš zdi poplivaných vzkazů a rozhryzaných plakátů. Zalykáš se vůní přepálenýho tuku, zažranýho do stánku upatlanýho od plnotučný hořčice.Smíchov, autobusová … Read More