Když jsem dokončovala tohle video a psala předposlední titulek, uvědomila jsem si, jakej jsem barbar nenažranej.
Vzpomněla jsem si, jak jsem před Vánoci otevřela sklenici pastovaného medu, kterou mi pan Havrlík věnoval a zabořila do něj první kávovou lžičku. Jen abych ochutnala… Pak druhou, třetí… Připadalo mi, že jsem nikdy tak dobrý med neměla a za pár dní byla sklenice prázdná.
Na necelou tu jednu naši kávovou lžičku, přitom dře jedna včela celý svůj život.
Enjoy.
Leave a Reply