Vaše duše, můj byznys

Vaše duše, můj byznys

with 11 komentářů

K tomuto příspěvku jsem se odhodlala po zjištění, že moje informace ušetřila minimálně jednomu člověku peníze, zklamání a možná i šrám na duši, poté co mi známý poslal video s jednou ženou, která natáčí videa, pořádá přednášky a terapeutická sezení.  

 

Shodou okolností jsem měla možnost kdysi před lety poznat, co paní dělá, osobně. Sama už za sebou leccos od 90. let mám, a snad poznám zrno od plev. I když jsem měla dosud někdy pochybnosti o serióznosti toho, do čeho jsem vlezla, (pokud jsem neodešla hned), nikdy to nebylo tak tristní, že bych měla potřebu to ventilovat. Až tuto zkušenost, po letech, po té, co můj známý položil dotaz. Má k ní jít nebo ne?

 

Tehdejší můj zážitek byl výsměchem klientům, skutečným profesionálům i terapii jako takové. A nakonec tedy i poučením, které tímto posílám dál…

 

Podvod kouzlem nechtěného?

Zprvu jsem nechtěla uvěřit, že se to fakt děje právě mně, protože dosud jsem o tom zatím jen slýchala, nakonec jsem se však smířila s tím, že to, co se právě děje před mýma očima a na vlastní kůži… se nedá nazvat jinak, než mizerně zinscenovaný podvod.

Podvod, u něhož nelze dost dobře říct, do jaké míry si byla podvádějící osoba vědoma toho, že tahá z lidí peníze za něco, co pokládá (a prodává) jako terapii, ale terapie to není.

Snad jen, že se mi paní „terapeutka“ nebyla při loučení schopna podívat do očí, mohlo něco naznačovat.

 

Není důležité, co mě pohnulo k tomu, že jsem se jednoho dopoledne ocitla v pražském bytě paní I. Tehdy okatá odbarvená blondýna, nyní neméně okatá obarvená zrzka, cca 50 let, se severomoravským přízvukem.

Mělo jít o šestihodinové skupinové sezení, o práci s emocemi. Sešlo se nás 12 lidí, paní nejdříve vybrala peníze, udělali jsme si čaj nebo kávu a pak jsme se pohodlně usadili v obýváku, my různě na zemi, paní na svém gauči, před sebou bariéru – konferenční stolek.

Dlouho, dlouho jsem očekávala, kdy se začne dít něco, co by se přibližovalo tomu, kvůli čemu jsme přišli: práci s emocemi. Ty zatím pracovaly, i když jinak, než by si člověk přál.

 

Chyceni v pasti výřečnosti

Od samého začátku, zhruba dvě a půl hodiny, možná i déle, paní hovořila pouze o sobě.

Zpočátku jsem se domnívala, že jde o takový ten small talk na seznámení, před začátkem. Ale nebralo to konce: Veselé historky o tom, co zažila v poslední době, které měly být příkladem synchronicit jež jí potvrzují, jak je vše v jejím životě perfektní, o jejím rýsujícím se novém úžasném, osudovém vztahu, něco o tom, jaké má auto, že si chce vydělat na barák, jak je v terapiích finančně úspěšná, a aniž by se jí někdo ptal, sama se rozpovídala o své bolístce – co pěkného i nepěkného jí píší lidi na facebooku, jak ty zákeřné „přátele,“ začala vyhazovat, a jak ji nezajímají negativní názory na její způsob práce, protože ona si je naprosto jistá, tím co dělá…

 

Do toho všeho zakomponovávala vsuvky o své „terapeutické“ práci, tedy že ji klienti vlastně ani nezajímají, nepotřebuje s nimi navazovat terapeutický vztah, nepotřebuje, aby jí něco říkali, protože ona se na ně podívá, „nacítí“ je a rovnou ví, kdo jsou zač, kde je jejich problém a NIKDY, opravdu NIKDY se neplete, protože ona, na rozdíl od nás všech, je napojena na „ZDROJ“ a je si sebou naprosto jistá. Pokud se to někomu nelíbí, nebo tomu nevěří, tak je to jeho problém, nemusí za ní chodit.

Nejraději prý je, když se k ní klienti nevrací, protože to je pro ni důkazem toho, že jsou vyléčeni. Zní to velkodušně, ale kontext slov této výřečné paní netkvěl v její odbornosti, nýbrž ležel na stolku v peněžence, kam v ten den přibylo 18 tisíc korun českých – zatím inkasovaných za dvě a půl hodiny tlachání o ní samé. Já k ní pak už opravdu nikdy nepřišla, ale nebylo to tím, že by mi v čemkoli pomohla. Nejsem jediná.

 

Manipulace jak sviň

V průběhu dalších cca tří hodin jsme se ke slovu spoře dostali také my, o co šlo však především, měla být práce s emocemi, nezpracovanými tématy a emočními vzorci, které „nám nejsou přístupny,“ ale paní I. je „dokáže vyhmátnout a vytáhnout na povrch.“

Tohle je na samostatné téma, ale nyní jen lakonicky: Šlápnout vám na kuří oko, naštvat vás svou neomaleností, a to záměrně, ale i naprosto nechtěně a nevinně, dokáže kdekdo. Za to není třeba platit a není třeba to nazývat terapií.

Nic jiného se tam v podstatě neodehrávalo.

Jak je známo, většina (nejen) vztahových problémů, které máme v dospělosti, mají kořeny v dětství a ve vztazích s rodiči. Tyto vztahy jsou tak jedinečné, jak jedinečná je osobnost každého. Jsou jedinečnější, než je každý rostlinný druh na zahradě.

A teď si představte, že se někdo prohlásí zahradníkem, vezme několik druhů chemikálií a experimentálně je aplikuje na rostliny tak dlouho, dokud ta která nezačne nějak negativně reagovat.

 

Jinými slovy začne do vás agresivním stylem hučet například toto:

(zestručněno)

Tak co ti provedla tvoje matka, no?“

Neměl jsem matku.“

Tak tvůj otec.“

S otcem jsem měl dobrý vztah.“

Neříkej. Tak kdo to byl? Kdo ti ublížil? Co ti udělal?“

Nevím. S otcem už to mám zpracovaný. “

Co teď cítíš?“

Strach.“

Z čeho máš strach?“

Bojím se to říct.“

Proč se to bojíš říct?“

Je mi nepříjemný říkat to tady přede všema.“

Tak jestli se tady stydíš, že je tady hodně lidí, tak se na to vykašli a pusť to ven, jestli to chceš jednou provždy vyřešit, ale jestli nechceš, tak mě je to jedno, jsou to tvoje peníze, cos mi dal za terapii… Tak co cítíš? Ven s tím!“

 

…Cítím vaši manipulaci!…“

 

Asi si umíte představit co nastalo. Atmosféra jako po výbuchu atomovky. Odmítavý pohled paní I, která to vnímala jako útok na svou osobu a jak tonoucí stébla se začala chytat pohledy všech zúčastněných: „Má někdo pocit, že jím manipuluju?“

Předstírala klid, ale byla rozčílená, ohrožená.

Dle jejího do sebe zahleděného pohledu, tím špatným, kdo nesprávně prožíval její „léčbu“ byl klient. Jeho pocit měl být podle ní jiný – a to takový, který by odpovídal její představě, její „terapii“. Když se tak nestalo, ostatní měli potvrdit, že ona pracuje správně, klient cítí nesprávně. Klient je vinen! 

Nehoráznost, kterou si terapeut prostě nemůže dovolit. Čítanková ukázka prasárny zvané manipulace s pocitem viny. Mezi lidmi se děje běžně, ale člověk vyhledává terapeuta právě proto, že ho nebude za jeho pocity vinit. Ale paní I. takto pocit viny bez špetky sebereflexe přesunula na svého klienta, navíc před celou skupinou. Ufff.

 

Rozstřelím ti ego, že se skácíš k zemi

Řekla mi paní I. hrubě doslova.

Pod videi na youtube mnozí obdivují paní I. Za to, jak jde „na dřeň.“ Jak se s nikým nemazlí. Jak je „rozstřeluje.“ To samotné ale opravdu není terapie. „Rozstřelit“ 12 lidí za tři hodiny, což se paní I. naštěstí nepovedlo, zkásnout je a „rozstřelené“ je propustit domů, to opravdu není terapie. Bohužel to lidé, kteří hledají řešení svých problémů jen u videí, nevědí.

Strženi pochvalnými komentáři pod vlivem charismatického projevu na videu se domnívají, že to, co paní říká, tak také funguje v realitě. Že terapie je jakési rozstřelení ega, napojení se na zdroj skrze terapeuta a jiné zázraky. Je to jen rétorika, není to terapie.

Terapie je umění citu, empatie, trpělivosti, načasování, pozornosti, vnímavosti, sebereflexe, zralost. To, co tehdy paní I. před mýma očima předváděla, tohle všechno postrádalo. (To, čemu paní říká rozstřelení ega, je ve skutečnosti nalezení a otevření klíčového tématu, kdy terapie teprve začíná…) Paní se však domnívala, že tohle udělá hrubou silou (provokací, neomaleností, agresivním tónem), rychlostí 12 sesypaných lidí za hodinu. Zkrátka fraška.

 

Trik „rozstřeleného“ ega: narušení osobní zóny

„Rozstřelení ega,“ o němž paní I. mluví také ve svých videích je jejím terapeutickým cílem. vidí to tak, že některá ega jsou odolná a trvá jim to déle. 

Ono rozstřelení provádí tak, že se paní I. těsně před vás postaví a pohledem očí se snaží manifestovat svou psychickou převahu. Tento pohled (či její energie, nebo cokoli – to vám může být v podstatě jedno, protože to je stejně její věc, kterou vy „na rozdíl od ní přece neovládáte,“ a proto jste přišli ;) vám má „rozbít“ ego – což se projeví tak, že se sesunete k zemi.

Když se nedaří, znamená to, že ego je nepoddajné. Jako například to moje. Moje tělo zkrátka přirozeně zůstávalo stát a nechtělo se sesunout, aniž bych se musela nějak přemáhat… Dokud jsem nepocítila, že se na mě paní I. fyzicky tlačí tak, že zasahovala do mé osobní, intimní zóny a já potřebovala prostě jen ustoupit. Jde o zcela přirozenou reakci a člověku zůstává rozum stát nad tím, že to někdo může považovat za schopnost paní I. „rozstřelit ego.“

Její fyzická blízkost mi prostě byla jen nepříjemná. Když jsem chtěla ustoupit, řekla mi, že nemám ustupovat. Kam jinam tedy uhnout, když se na vás někdo lepí… Inu sednete si…

Paní I. to udělalo radost. Asi opravdu věřila, že když donutí lidi, aby si sedli, že jim „rozstřelila“ ego.

 

Trik nakumulované energie

Když je v malé místnosti 13 lidí a nevětrá se, za chvíli je nedýchatelno. Kdosi požádal o vyvětrání. Jenže to se paní I. nehodilo. Sdělila nám doslova, že potřebuje „naši nakumulovanou energii k práci a že schválně okno neotevírá.“ Mělo to znít asi záhadně nebo erudovaně. Ale zkrátka když se hůře dýchá, je nepohodlí, člověk se stává citlivějším – psychicky i fyzicky. Je vznětlivější, ale i otupělejší, snadněji ho rozbolí hlava. A takovou „nakumulovanou energii“ paní I. potřebuje k tomu, aby mohla klienty snadněji „rozstřelit.“

 

Trik odblokování solar plexu

Zlatým hřebem terapie, bylo „odblokování“ emočního bloku. Paní I. k tomu, co a jak a proč dělá, co bude následovat, neřekla vůbec nic, pouze, „že do nás sáhne a udělá odblok.“ Jak jsem viděla, udělala všem to samé – Hodně hlubokým a bolestivým hmatem každému postupně „podráždila“ Solar plexus, tedy významnou nervovou síť v oblasti bránice, což samo o sobě vyvolává vlnu nepříjemných emocí. Bylo to navenek dramatické a emotivní, jakoby se opravdu něco čistilo, ale samu sebe jsem přistihla, že se musím snažit, abych ze sebe nějakou emoci vymáčkla.

Vnitřně jsem totiž s paní I. skončila a po tom, co předváděla, jsem zcela přirozeně následovala svou potřebu uzavřít se před ní. Cítila jsem se jako v nějaké špatné inscenaci.

Mám totiž svůj vlastní „ZDROJ,“ řka jejím jazykem. A ten ví lépe než ona, co je pro mě dobré a co ne.

 

Výsledek

Negativa:

  • Zbytečný průvan v peněžence.
  • Týdenní silná pachuť z toho, že jsem tak neuvěřitelně naletěla sebeklamu nějakého domnělého, mně dosud nepoznaného prozření skrze nějakou paní I. Za tohle však ta žena nemůže, za to si můžu sama :-)
  • Zjištění, že paní I. asi skutečně neví, (ale spíše raději nechce vědět), co činí – že svoje neomalené šarlatánství vydává za terapii za niž inkasuje nemalý peníz.

Pozitiva:

Poznání, jak snadné je v dnešní době kdy „všichni mohou všechno“ přehlédnout, že něco už je za čárou. Jak snadné je pro někoho, kdo se vyhrabal z nejhoršího, (jako paní I.), uvíznout na půl cesty v pasti narcismu, zabarikádovat se v něm před klienty, odmítat zpětnou vazbu, a myslet si že výřečnost, sledovanost na youtube a finanční úspěch je důkazem skutečných schopností a odbornosti.

Jistoty:

Mušky jenom zlaté. (A nemyslím tím zlato;)

 

 

11 Responses

  1. Vlado
    | Odpovědět

    Mne sa na tom páči to, že aj z negatívnej skúsenosti dokážeš vyťažiť pozitívum. Len nechápem, prečo si tam išla. Mám Ťa za silnú osobnosť, tvorivú a nezraniteľnú. V tom poslednom sa možno mýlim, no tak si Ťa pamatam.

  2. Pierra
    | Odpovědět

    Myslím že zranitelní jsme všichni, kdo jsme aspoň trochu živí:-) … a tedy i tvořiví. Dnes jsme si s kamarádkou říkaly, že jsem tam šla možná hlavně proto, abych o tom nakonec napsala :-)). Původně jsem si myslela, že jsem tam šla proto, že se tam dovím a naučím/poznám něco nového, nějaký nový způsob práce. Už tam jsem ale zjistila, že jsem tam přišla pochopit, že to, že si člověk sám něco odžil a nějak o tom dovede mluvit, z něj terapeuta rozhodně nedělá. Viděla jsem ženu zapouzdřenou ve vlastním narcismu, která ignoruje a shazuje mentální a duševní procesy klientů, vůbec s nimi nedokáže/nechce pracovat (zdržují ji, jsou pro ni zbytečné. S klientovým pocitem, že je s ním manipulováno, vůbec nepracovala, zdrhla z toho jak malá holka, v obraně vlastního sebeobrazu začala hledat zastání u ostatních, ten vystresovaný klient jí byl ukradený. Ta nekompetentnost byla do očí bijící. Její „terapie“ spočívá v totálních tvrzeních, mentálních přesilových hrách. Přerušuje druhého (ačkoli sama nechce být přerušována), klient je pod tlakem, že ani nestihne doříct větu, že se nesmí vyjádřit, smí jen akceptovat, co o jeho situaci říká ona sama. Paní vůbec nevnímá druhého, jen samu sebe. Svou roli vnímá tak, že lidi tam přišli „na ni“, jako na celebritu, kvůli ní. Aby si vyslechli její kázání. Ona tam nebyla pro ně… ;-) Prostě mizérie. Sebereflexe nulová. Na videích si dává většího majzla, i když tam je to taky dost zřetelný. Bere si za to peníze jako by byla skutečný (a špičkový) psychoterapeut. Byla to zkrátka lekce, zkušenost. :-) Tehdy.

  3. Karin
    | Odpovědět

    Děkuji za tento článek. Vím o kom je. Zkušenost mám velmi podobnou.

  4. Alena
    | Odpovědět

    Děkuju za tohle psaní. Nikdy jsem na terapii nebyla, ale přesně to samé cítím z jejích videí. Pýcha, narcismus, sebestřednost s absencí empatie, která slušně vynáší. Paní není terapeut, jen zneužívá slabostí a naivity druhých k vlastnímu obohacení a zatahuje je do okultismu. Na její fcb nesmí vstoupit nikdo s jiným názorem, protože je to prostor pouze pro přitakávače. Kdo nevěří, ať se sám přesvědčí. Jediným vlastníkem pravdy totiž ustanovila samu sebe. Její zdroj, ze kterého čerpá, není Bůh, ale temnota popírající lásku na všechny způsoby. Je to t rdá manipulace, žádná terapie.

  5. Kateřina
    | Odpovědět

    Také děkuji za výstižný popis. Zkušenost osobní stejná, dojmy, pocity stejné. Na paní terapeutce cosi „nehraje“. Mistrovská hra manipulace, sebestřednosti.

  6. Muzu jen potvrdit.
    | Odpovědět

    Muzu potvrdit. Byl jsem u pani Ivy pted vice nez rokem. Ja jsem stal asi tri minuty, nez mi dokazala „rozbit ego“ pak sem si lehl, abych mel klid. Byl sem na 2h „terapii“, kdy vice nez polovinu me nechala jen lezet u hudby a sama si neco tukala na pc. Masaz solaru u me probehla samozrejme taky a takovou silou, ze jsem to citil potom jeste tyden. Na zaver mi bylo receno, ze v sobe musim probudit vnitrniho muze. Takze tot cela terapie, ktera v te dobe stala 1700,- tusim a doklad jsem k ni samozrejme taky nedostal, takze asi tak…

  7. Kámoš ze stejného těsta
    | Odpovědět

    Protože se na Vás naladila a vše cítila, nepodívala se Vám do očí, to je přirozená lidská reakce neempatického odsouzeného na neempatického soudce. Obě jste z jiných planet, jedna jako voda, druhá jako oheň. Principiálně jste si nesedly. Vy jste analytický skeptik, a ona je praktikující zkratka, vy nesnášíte klepání nezvaných návštěv ona staví svou metodu právě na klepání a okamžitém pozvání dál. Pro analytiky neexistuje vhodný vnější terapeut, pouze vnitřní. Sama buďte zdrojem svého zdraví a pohody, hledání vně je ztráta času, peněz i důvěry v lidi.

    • Pierra
      | Odpovědět

      Nevím sice který Kámoš „ze stejného těsta“, ale budiž. To o čem píšete je vaše černobílé škatulkování a analýza. Avšak analytik nejsem a předpojatý skeptik taky ne :-). Jen to psaní o určitém problému pochopitelně emoční odstup a ANALYTICKÝ postup ze své podstaty vyžaduje, jinak byste textu neměl šanci porozumět. Šlo by jen o nesouvislý shluk myšlenek, výkřiků a znaků bez hlavy a paty.

  8. Valja
    | Odpovědět

    Díky za článek, zachránil další bytost před touto tzv. terapií.

  9. Ivana
    | Odpovědět

    Něco mě přitáhlo, abych se po dlouhé době podívala na její video. A pořád jsem cítila, že něco nehraje. Je pravda, že jsem video vyslechla celé, protože jsem zrovna prožívala špatný den a z nějakého důvodu mi prostě přišlo do cesty. Když jsem pak narazila na vaši zkušenost, vzpomněla jsem si, jak jsem měla s paní Ivou konflikt na Fb, když jsem se vyjádřila k velmi citlivému tématu jedné, ženy, která jej sdílela veřejně na FB, že by si to měla nechat pro sebe a pro odborníka. Nechtějte vědět co jsem jsem si od p.I vyslechla. Hned přelustrovala můj Fb a hned u mě věděla o čem bije. Neuvěřitelné. Poslala jsem ji k šípku. Asi se mi měla po letech vrátit do cesty, abych si uvědomila, že svůj zdroj mám v sobě a když mi bude opravdu hodně ouvej, mám si dát velkého majzla, komu se svěřit. Díky, že jsem k ní nešla osobně, asi by to nedopadlo dobře. Pěkný den přeji. Ivana

  10. Renata
    | Odpovědět

    Nebyla jsem u paní I., ale u jiné terapeutky, která je také velmi populární a měly jsme s kamarádkou podobný zážitek manipulace a pocit velkého podvodu ))), ale vzaly jsme to jako učení a nyní už nepodléháme těmto kolektivním seminářům a také, když nás všichni učí nastavit si své hranice a milovat se tak,že nikdy nemáme dělat nic , co nám je nepříjemné, tak bych už takovým terapeutům nezaplatila..

Leave a Reply to Kateřina Zrušit odpověď na komentář