0 Responses

  1. kaja
    | Odpovědět

    :-)

  2. juraj
    | Odpovědět

    Hezky…

  3. Mato
    | Odpovědět

    Pierrko, jsi jako ty stránky! A ty jsou opravdu krásný! :-)

  4. Vlado
    | Odpovědět

    Nech žije Monarch.

  5. Vlado
    | Odpovědět

    Perfektné
    Ty žiješ všetkými rozmermi. Tak široký záber sa len tak nevidí. Gratulujem a máš môj obdiv.
    Vlado

  6. Ludmila
    | Odpovědět

    Pierro, z Tvých stránek dýchá pohoda a radost na ty, kteří si je otevřou :-)

    • Pierra
      | Odpovědět

      Tak to jsem ráda, dekuji :)

  7. Zdeněk
    | Odpovědět

    Že ti to tancuje, maluje a myslí, jsem věděl, ale že ti to i takhle píše, to je překvápko!

  8. aves passeri
    | Odpovědět

    Jo, vipassana :-) My jsme bosy chodily běžně – ale jen venku po trávě. Nikdo to nezakazoval. Jen jsme nesměly chodit ve stejných botách venku i uvnitř. Vzpomínám, jak mě nejvíc pobavila jedna holčina, která nám na našem „paddocku“ – takovém okruhu, na kterém jsme chodily pořád dokola (na jednom ze dvou) – vytvořila ze šišek smajlíka. Brzy se vedle objevil další smajlík od jiné holčiny. Tak Ti nevím, jestli to náhodou nebylo porušení onoho zákazu komunikovat :-))) Ale žádné cedulky se neobjevily :-)

    • Pierra
      | Odpovědět

      No jo, v Austrálii jsou posedlí zodpovědností za to, aby si někdo něco nepíchnul do nohy… Oni tam mají na všechno bezpečnostní pravidla. Pro nás je to nepochopitelné. Ani večer do podniku se nesmělo jít v otevřených botách – normálně tě tam nepustili. Kdyby tam byl nějakej střep a ty ses zranila, tak za to nesli odpovědnost. :-)

  9. aves passeri
    | Odpovědět

    Jo a krize jsem měla také úplně jinak než se říkalo. Třetí a sedmý den. Ale nic velkého – spíš větší únava. Ten začátek jsem totiž vychytala už předem. Na jednom podobném kurzu pár měsíců předtím mi došlo, že vstávat takhle brzy ráno, je nezvyk. A je lepší si na to zvyknout radši předem. Tak mi tentokrát aspoň nepadaly víčka únavou :-)

  10. Zdeněk
    | Odpovědět

    ano!

  11. Jan
    | Odpovědět

    :-) „dvě poctivě zamilované lesbické duše“ …A jinak se mi moc líbí jak píšeš, to fantaskno prolínané s realitou tak samozřejmě jak to děláš, mě hrozně baví.

  12. Pierra
    | Odpovědět

    Tak to je fajn, díky :)

  13. […] Když moje srdce tluče moc rychle. Ve Vipassana centru. – zkušenosti mé kamarádky a spolužačky s gymplu z australského desetidenního kurzu. Krásný popis toho, jak člověk kurz prožívá. […]

  14. Jan
    | Odpovědět

    Vtipný :-D

  15. Kajak
    | Odpovědět

    Super, celý…

    Co mělo úspěch včera, nemusí být úspěšné dnes,
    ba ani zítra, soudruzi.
    V garáži je to cool, ale matka…
    Start-upům nevěří.
    Co projde u Lenina, neprojde u Matky Terezy.
    Bůh ti snad odpustí.

  16. Vlado
    | Odpovědět

    Mne sa na tom páči to, že aj z negatívnej skúsenosti dokážeš vyťažiť pozitívum. Len nechápem, prečo si tam išla. Mám Ťa za silnú osobnosť, tvorivú a nezraniteľnú. V tom poslednom sa možno mýlim, no tak si Ťa pamatam.

  17. Pierra
    | Odpovědět

    Myslím že zranitelní jsme všichni, kdo jsme aspoň trochu živí:-) … a tedy i tvořiví. Dnes jsme si s kamarádkou říkaly, že jsem tam šla možná hlavně proto, abych o tom nakonec napsala :-)). Původně jsem si myslela, že jsem tam šla proto, že se tam dovím a naučím/poznám něco nového, nějaký nový způsob práce. Už tam jsem ale zjistila, že jsem tam přišla pochopit, že to, že si člověk sám něco odžil a nějak o tom dovede mluvit, z něj terapeuta rozhodně nedělá. Viděla jsem ženu zapouzdřenou ve vlastním narcismu, která ignoruje a shazuje mentální a duševní procesy klientů, vůbec s nimi nedokáže/nechce pracovat (zdržují ji, jsou pro ni zbytečné. S klientovým pocitem, že je s ním manipulováno, vůbec nepracovala, zdrhla z toho jak malá holka, v obraně vlastního sebeobrazu začala hledat zastání u ostatních, ten vystresovaný klient jí byl ukradený. Ta nekompetentnost byla do očí bijící. Její „terapie“ spočívá v totálních tvrzeních, mentálních přesilových hrách. Přerušuje druhého (ačkoli sama nechce být přerušována), klient je pod tlakem, že ani nestihne doříct větu, že se nesmí vyjádřit, smí jen akceptovat, co o jeho situaci říká ona sama. Paní vůbec nevnímá druhého, jen samu sebe. Svou roli vnímá tak, že lidi tam přišli „na ni“, jako na celebritu, kvůli ní. Aby si vyslechli její kázání. Ona tam nebyla pro ně… ;-) Prostě mizérie. Sebereflexe nulová. Na videích si dává většího majzla, i když tam je to taky dost zřetelný. Bere si za to peníze jako by byla skutečný (a špičkový) psychoterapeut. Byla to zkrátka lekce, zkušenost. :-) Tehdy.

  18. Karin
    | Odpovědět

    Děkuji za tento článek. Vím o kom je. Zkušenost mám velmi podobnou.

  19. Alena
    | Odpovědět

    Děkuju za tohle psaní. Nikdy jsem na terapii nebyla, ale přesně to samé cítím z jejích videí. Pýcha, narcismus, sebestřednost s absencí empatie, která slušně vynáší. Paní není terapeut, jen zneužívá slabostí a naivity druhých k vlastnímu obohacení a zatahuje je do okultismu. Na její fcb nesmí vstoupit nikdo s jiným názorem, protože je to prostor pouze pro přitakávače. Kdo nevěří, ať se sám přesvědčí. Jediným vlastníkem pravdy totiž ustanovila samu sebe. Její zdroj, ze kterého čerpá, není Bůh, ale temnota popírající lásku na všechny způsoby. Je to t rdá manipulace, žádná terapie.

  20. Kateřina
    | Odpovědět

    Také děkuji za výstižný popis. Zkušenost osobní stejná, dojmy, pocity stejné. Na paní terapeutce cosi „nehraje“. Mistrovská hra manipulace, sebestřednosti.

  21. Muzu jen potvrdit.
    | Odpovědět

    Muzu potvrdit. Byl jsem u pani Ivy pted vice nez rokem. Ja jsem stal asi tri minuty, nez mi dokazala „rozbit ego“ pak sem si lehl, abych mel klid. Byl sem na 2h „terapii“, kdy vice nez polovinu me nechala jen lezet u hudby a sama si neco tukala na pc. Masaz solaru u me probehla samozrejme taky a takovou silou, ze jsem to citil potom jeste tyden. Na zaver mi bylo receno, ze v sobe musim probudit vnitrniho muze. Takze tot cela terapie, ktera v te dobe stala 1700,- tusim a doklad jsem k ni samozrejme taky nedostal, takze asi tak…

  22. Kámoš ze stejného těsta
    | Odpovědět

    Protože se na Vás naladila a vše cítila, nepodívala se Vám do očí, to je přirozená lidská reakce neempatického odsouzeného na neempatického soudce. Obě jste z jiných planet, jedna jako voda, druhá jako oheň. Principiálně jste si nesedly. Vy jste analytický skeptik, a ona je praktikující zkratka, vy nesnášíte klepání nezvaných návštěv ona staví svou metodu právě na klepání a okamžitém pozvání dál. Pro analytiky neexistuje vhodný vnější terapeut, pouze vnitřní. Sama buďte zdrojem svého zdraví a pohody, hledání vně je ztráta času, peněz i důvěry v lidi.

    • Pierra
      | Odpovědět

      Nevím sice který Kámoš „ze stejného těsta“, ale budiž. To o čem píšete je vaše černobílé škatulkování a analýza. Avšak analytik nejsem a předpojatý skeptik taky ne :-). Jen to psaní o určitém problému pochopitelně emoční odstup a ANALYTICKÝ postup ze své podstaty vyžaduje, jinak byste textu neměl šanci porozumět. Šlo by jen o nesouvislý shluk myšlenek, výkřiků a znaků bez hlavy a paty.

  23. Valja
    | Odpovědět

    Díky za článek, zachránil další bytost před touto tzv. terapií.

  24. Jája
    | Odpovědět

    Mluvíte mi z duše. Také jsem si říkala, jestli už není někdy „přezrcadlováno.“ To že někdo pochopí, že je mu něco zrcadleno (pokud to vůbec pochopí správně, protože těch výkladů může být více), je teprve začátek. Jde o to, co s tím udělá. Nakonec jsou opravdu jen tři řešení, jak píšete. Děkuji.

  25. Ivana
    | Odpovědět

    Něco mě přitáhlo, abych se po dlouhé době podívala na její video. A pořád jsem cítila, že něco nehraje. Je pravda, že jsem video vyslechla celé, protože jsem zrovna prožívala špatný den a z nějakého důvodu mi prostě přišlo do cesty. Když jsem pak narazila na vaši zkušenost, vzpomněla jsem si, jak jsem měla s paní Ivou konflikt na Fb, když jsem se vyjádřila k velmi citlivému tématu jedné, ženy, která jej sdílela veřejně na FB, že by si to měla nechat pro sebe a pro odborníka. Nechtějte vědět co jsem jsem si od p.I vyslechla. Hned přelustrovala můj Fb a hned u mě věděla o čem bije. Neuvěřitelné. Poslala jsem ji k šípku. Asi se mi měla po letech vrátit do cesty, abych si uvědomila, že svůj zdroj mám v sobě a když mi bude opravdu hodně ouvej, mám si dát velkého majzla, komu se svěřit. Díky, že jsem k ní nešla osobně, asi by to nedopadlo dobře. Pěkný den přeji. Ivana

  26. Renata
    | Odpovědět

    Nebyla jsem u paní I., ale u jiné terapeutky, která je také velmi populární a měly jsme s kamarádkou podobný zážitek manipulace a pocit velkého podvodu ))), ale vzaly jsme to jako učení a nyní už nepodléháme těmto kolektivním seminářům a také, když nás všichni učí nastavit si své hranice a milovat se tak,že nikdy nemáme dělat nic , co nám je nepříjemné, tak bych už takovým terapeutům nezaplatila..

  27. betula
    | Odpovědět

    Jooooooooooooooooo …. a dále beze slov, není co dodat :-)
    Jen – nádhera, ten způsob vyjadřování, ta moudrost …
    zdraví betulka

  28. Petr Gucfa
    | Odpovědět

    možná právě, že všichni tihle lidi, co jsou ochotný dát tyhle peníze za terapii, tak na tom zase tak špatně nejsou a proto je nejlepší je „kopnout do zadku“, aby si to uvědomili :) Petr

  29. Gejza
    | Odpovědět

    Skvele popsáno. Dekuji.

  30. Katinka D.
    | Odpovědět

    Díky za podrobnější pohled na to, co jsem zažila na vlastní kůži. Jednoduché rady terapeutky mi nepomohly ale spíše mi ještě zhoršily stavy. Přesvědčovala mě, že mám-li strach odejít z práce, která mě úplně neuspokojuje, ale byl to v tu dobu můj jediný příjem, znamená to, že se nacházím v nízkých sférách a abych postoupila výš a zbavila se strachu, který mi brání v rozletu, měla bych zpívat předepsané mantry a afirmace a další cvičení. Původně jsem tam šla s úplně jiným problémem, ale terapeutku „to pořád vracelo“ ke strachu ze „ztráty jistot“, na kterém jsem neviděla nic nepřiměřeného. Dávala mi příklady, jak se takový strach dostal někomu do orgánů, což mi nejdříve připadalo absurdní, ale časem jsem se začala pozorovat a začalo mě to děsit. (nechci být konkrétní). Pořád ze mně něco cítila, o čem jsem ani nevěděla, nejdříve jsem jí věřila, že je takový empat, jak říkala, ale já kvůli tomu cítila hůř a hůř. Nakonec jsem k ní přestala chodit, s prací se to pak vyřešilo obyčejně – chtělo to jen trpělivost – počkala jsem až se naskytne jiná, pak teprve dala výpověď, (strach mě jen nepustil do nejistoty, což terapeutce nestačilo), a ten původní problém časem taky odezněl.

  31. Pierra
    | Odpovědět

    Jestli to bylo opravdu takhle, tak jste nejspíš narazila na manipulátorku. Sama jste věděla lépe, co pro vás dobré a nakonec to i udělala. To je dobře.