Jak přicházejí změny

with Žádné komentáře

Jsou dny, kdy ztrácím slova a toulám se, celé hodiny, dny i noci… Mezi ploty myšlenek, v zapomenutých ostrůvcích divočiny, po trasách, kam nevedou žádné označené stezky, kde ještě má navrch živoucí nespoutanost… v podobě netopýrů, sov, lišek, a bažantů. … Read More

Obraz z Výdejny nalezených originálů

with Žádné komentáře

Každého čas od času napadne udělat dobrý skutek. Já jednoho dne přispěla drobným činem divadelní kultuře zmítající se na hlubokém společenském dně. Ani v tom nejdivočejším snu by mě ale nenapadlo, že tento bezvýznamný zásah do bezvýznamné reality všedních dní, … Read More

Poslední rande před koncem civilizace

with 2 komentáře

Text: 2009, P.F. S Bondym jsem měla vidinu chovu šneků. Jak se jim sem tam hodí tráva a  budou jich miliony. Výhled mám při tom na kluka s holkou u vedlejšího stolu. Ona jako by vypadla z reklamy na vložky s modrou … Read More

Noční návštěva

with 1 komentář

Byla deštivá noc. Provazy vody bičovaly střechu jak záda otroků, když v jednom okamžiku se do toho kraválu přimíchalo vrzání vrátek. „Někdo tu je,“ hlesnu. „Spi. Slyšíš trávu růst,“ zamlaská vedle mě dědek. Kdepak, ten je hluchej jak poleno. Někdo … Read More

Zenová matka

with Žádné komentáře

Tak slyšíš? Proč jsi skočila do toho bláta?! Já do něj neskočila. To ta louže vystříkla sama. Louže vystříkla sama od sebe… No… Svlíkni to a nevymejšlej si blbosti. Náhodou jo, já to viděla. Jak do ní něco spadlo. Co … Read More

Zavřít okno